Obsah:

• Které každodenní návyky škodí životnímu prostředí?

Téma ochrany životního prostředí, změny klimatu a lidského vlivu na přírodní prostředí je v současnosti velmi populární. Už předškolní děti se učí, jak správně třídit odpad, a prvňáci vybaveni pytli na odpad prohledávají městské parky, louky a lesy a při příležitosti Dne Země sbírají odpadky. Většina z nás už přemýšlí o nákupu v opakovaně použitelných bavlněných taškách místo používání jednorázových plastových sáčků. Přesto můžeme mít návyky, které jsou škodlivé pro životní prostředí, aniž bychom si to uvědomovali. V průběhu let si osvojujeme různé návyky z domova. Které z nich bychom měli změnit pro dobro naší planety?

Které každodenní návyky škodí životnímu prostředí?

Které každodenní návyky, které se zdají být samozřejmé a přirozené a pro které nevidíme alternativu, mohou škodit naší planetě?

• Používání tradičních deodorantů – i když nad tím každý den nepřemýšlíme, přispívají různými způsoby ke znečištění planety. Tyto spreje znečišťují vzduch, přispívají k hromadění skleníkových plynů v atmosféře a ke vzniku škodlivého smogu. Deodoranty ve formě tyčinek jsou baleny v nerecyklovatelných plastových obalech. Řešením je používat bio deodoranty ve formě kostek nebo krémů, které jsou baleny v kartonu nebo kovové krabičce, nebo si deodorant doma vyrobit a uchovávat ho ve sklenici. Tím nejen šetříme životní prostředí, ale i naše zdraví, protože ekologické deodoranty neobsahují škodlivé látky a konzervanty.
• Pravidelná a častá konzumace červeného masa – masová živočišná výroba má obrovský dopad na životní prostředí. Na výrobu jednoho kilogramu červeného masa je potřeba desetkrát více vody a 30krát více půdy než u jiných zvířat. Produkce zvířat pro maso, výroba krmiv a s tím spojená doprava jsou v tomto odvětví zodpovědné za produkci velkého množství skleníkových plynů. Kácení deštných pralesů za účelem vytvoření polí pro pěstování krmiva má obrovský dopad na změnu přirozeného ekosystému a vyhynutí některých druhů volně žijících zvířat. Zelenina a ovoce jsou vynikající, chutnou a především zdravou alternativou k červenému masu. Pěstování zeleniny je rozhodně efektivnější, spotřebovává méně vody, vyžaduje méně místa a produkuje nesrovnatelně méně skleníkových plynů.

• Používání pracích prostředků obsahujících škodlivé látky – běžné prací prostředky, prací prášky, bělidla a čisticí mléka dostupná v drogeriích a supermarketech obsahují řadu chemikálií, například fosfáty, které spolu s vodou z našich praček a dřezů pronikají do přírodního prostředí a představují toxické nebezpečí pro vodní organismy. Všechny tyto produkty jsou baleny v plastu, který často není vhodný k recyklaci. Přesto je potřeba prát – řešením může být praní v mýdlových vločkách, pracích ořeších nebo domácích pracích prášcích, nebo zvolit ekologický prací prášek a sledovat jeho složení.
• Plýtvání potravinami – bohužel stále kupujeme příliš mnoho potravin, které jsou jednoduše vyhozeny a skončí v koši. To není dobré ani pro naši peněženku, ani pro životní prostředí. Asi 90 % potravin končí na skládkách, kde sice nepřispívají k hnojení půdy, ale jsou zodpovědné za značnou část emisí metanu do atmosféry. Snažme se proto nakupovat potraviny rozumně, podle seznamu a v takovém množství, abychom je skutečně snědli.

Z obavy o životní prostředí a budoucnost dalších generací bychom se také měli snažit denně používat co nejméně plastů, číst etikety produktů a nakupovat uvážlivě, vybírat bio produkty, kupovat potraviny podle váhy místo zbytečného balení do plastu. Plastový odpad, který člověk produkuje, vzniká takovým tempem a v takovém množství, že i přes částečnou recyklaci ho je tolik, že ho prostě nejsme schopni zpracovat. Proto stojí za zvážení vynechat nákup vody v plastových lahvích, pít kávu ve vlastní termosce místo nákupu v jednorázových kelímcích ve městě nebo omezit používání jednorázových plastových tašek. Tyto malé změny neovlivní naši kvalitu života, naopak.